Výběr mapy pro hodnocení znečištění ovzduší Česka

Tematické zaměření

Vzdělávací oblast, vzdělávací okruh (RVP):

• Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
• Česká republika
• Životní prostředí
• Regiony

Očekávané výstupy/cíle (RVP ZV): žák

• uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí
• hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu

Cíle výuky: žák

• vybere vhodnou mapu (z nabízených zdrojů) pro pro hodnocení znečištění ovzduší vybraného regionu Česka a zdůvodní výběr mapy
• porovná míru znečištění ovzduší svého regiony s ostatními regiony v Česku
• analyzuje vybraný ukazatel znečištění ovzduší (SOx, NOx, PMx) - jeho hodnoty, rozsah znečištění
• zjistí, jak znečištění danou látkou vzniká - jaký je její zdroj obecně a jaký je zdroj v regionu
• vysvětlí vliv dané látky na kvalitu životního prostředí a zdraví člověka
• navrhne, jak znečištění eliminovat

Mezipředmětové vztahy:

• Informační a komunikační technologie: Zpracování a využití informací, vyhledání informací a komunikace
• Chemie
• Přírodopis
• Ekologie

Rozvíjené GI dovednosti: čtení, výběr, použití digitální mapy

Technická dovednost: vyhledá, vybírá, uspořádá a filtruje data, posunuje, přibližuje a oddaluje mapu, zobrazí legendu mapy, používá další nástroje mapové aplikace

Mapová dovednost: samostatně vyhledá sekundární zdroje (data/mapu) a zdůvodní jejich výběr (např. téma, aktuálnost, podrobnost, relevantnost a spolehlivost zdroje) a užitečnost pro řešení zadané úlohy

Organizační formy a metody výuky

• Brainstorming – úvodní motivace na téma znečištění ovzduší
• Práce ve dvojicích – spolupráce na analytických otázkách
• Skupinová práce – kontrola výsledků
• Individualizovaná, diferencovaná výuka s přihlédnutím ke stupni schopností jednotlivých žáků – učitel dopomáhá žákům s jednotlivými kroky v případě problémů
• Frontálně–hromadná forma výuky – učitel může předvést postup práce prostřednictvím projektoru či interaktivní tabule, avšak žáci by měli zvládnout práci samostatně podle návodu
• Sebereflexe a reflexe úlohy – na závěr ohodnotí hodinu a svoji práci

Postup (scénář)

Motivace (10 min)

• Učitel seznámí žáky s obsahem a cílem hodiny. Tím je rozvoj dovednosti výběru mapy a analýza informací z tematických map zaměřených na znečištění ovzduší.
• Úvod – diskuze s žáky na téma: Jak je možné poznat znečištěné ovzduší?

  Jaké jsou zdroje znečištění ovzduší? Jaké jsou dopady znečištění ovzduší na kvalitu života lidí?

Vysvětlení pojmů (10 min)

• Je třeba zvážit, zda žáci již dovedou pracovat s kartogramem (např. ze Školního atlasu světa nebo atlasu Česka.
• V každém případě je vhodné na úvod hodiny s žáky zopakovat, co je to kartogram (terminologickou oporou s příklady může být zelená tabulka níže), popřípadě vysvětlit žákům na ZŠ. 

Rozdělení žáků do skupin (<5 min)

• Rozdělení žáků do dvojic
• Tip: Připravit si rozřazovací kartičky do skupin

Seznámení žáků s Národním geoportálem INSPIRE a dalšími aplikacemi (5 min)

• Učitel předvádí prostřednictvím projektoru či interaktivní tabule postup: zobrazení digitálního atlasu.
• Ukáže, jakým způsobem lze měnit mapy v digitálním atlasu a vyzve žáky k vyhledání kartogramů s výše uvedenými demografickými charakteristikami. 

Práce ve dvojicích (20 min)

• Učitel zadá žákům úkol, aby na internetu samostatně vyhledali aspoň dvě mapy znečištění ovzduší v Česku”.
• U obou map uvedou, jaká znečišťující látka je znázorněna, k jakému datu se vztahují údaje k mapě, jaká instituce mapu vydala.
• Zhodnotí, zda je instituce, která vydala mapu, dostatečně věrohodná.
• Uvede, jestli mapa obsahuje legendu a měřítko, v jakém měřítku je mapa zpracována.
• Dvojice pracují samostatně.
• Po 5-10 minutách žáci stručně představí své výsledky.
• Následně učitel žáky nasměruje na mapy znečištění na Národní geoportál inspire (https://geoportal.gov.cz/web/guest/map), kde pracují s vrstvami mapy jednotlivých znečišťujících látek a hodnotí míru znečištění ovzduší ve svém kraji a porovnávají tato data s údaji s dalších geoportálů.

• Tip: Pokud žáci neví, jaké látky jsou v nalezených mapách zobrazeny (např. NO2, SO2, PMX), učitel stručně jednotlivé prvky představí. V metodickém listu jsou uvedeny základní charakteristiky nejběžněji zaznamenávaných látek, na internetu je však možné vyhledat velké množství detailnějších informací.

Prezentace výsledků, kontrola otázek (<5 min)

• Společná kontrola otázek

Odevzdání pracovních listů (<5 min)

• Žáci odevzdají pracovní list.

Závěrečná diskuse (<5 min)

• Zda se jim tato hodina jevila užitečná, jak se jim to líbilo, debata o úloze (zpětná vazba).

Alternativa: Obdobnou učební úlohu lze využít ve výuce i jiných regionů.

• Žák nezvládne práci s vrstvami na Geoportálu.
• Žák nemusí znát potřebné pojmy, v tom případě by je měl učitel vysvětlit či navést k pochopení, jak dané látky vznikají a jak působí na životní prostředí.
• Problémy technického charakteru (např. nefunkční Geoportál nebo problémy s PC).