Tvorba kartogramu v prostředí QGIS

Tematické zaměření

Vzdělávací oblast, vzdělávací okruh (RVP):

• Geografické informace a terénní vyučování
• Regiony

Očekávané výstupy/cíle (RVP ZV): žák

• používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů
• využívá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii
• lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika

Cíle výuky: žák

• vytvoří v prostředí QGIS tematickou mapu znázorňující hustotu zalidnění krajů ČR ve formě kartogramu
• s porozuměním využívá program QGIS pro tvorbu tematické mapy
• definuje a vhodně využívá základní kartografické a GIS termíny

Mezipředmětové vztahy:

• Informační a komunikační technologie: Zpracování a využití informací, vyhledání informací a komunikace

Rozvíjené GI dovednosti: čtení, použití a tvorba digitální mapy

Technická dovednost: využívá pokročilejší nástroje pro tvorbu map – přidá data, přidá/připojí vrstvu do mapy, uspořádá vrstvy do logické posloupnosti, filtruje data, nastaví vlastnosti prvků v mapě (barva, velikost, intervaly ap.), ukládá a spravuje data/mapu ve vhodném formátu

Mapová dovednost: vytvoří mapu s využitím dostupných zdrojů dat podle zásad kartografické tvorby, volí vhodné symboly (tvar, velikost, barva), přidá do mapy nadstavbové prvky (logo školy, obrázek, graf, směrovka aj.)

Organizační formy a metody výuky

• Skupinová práce – kontrola výsledků
• Individualizovaná, diferencovaná výuka s přihlédnutím ke stupni schopností jednotlivých žáků – učitel dopomáhá žákům s jednotlivými kroky v případě problémů
• Frontálně-hromadná forma výuky – učitel může předvést postup práce prostřednictvím projektoru či interaktivní tabule, avšak žáci by měli zvládnout práci samostatně podle návodu
• Sebereflexe a reflexe úlohy – na závěr ohodnotí hodinu a svoji práci

Postup (scénář)

Učitel zadá úlohu 1:

1. Jednotlivé kraje ČR se od sebe liší celou řadou charakteristik. Jednou z nich je i hustota zalidnění. Vaším prvním úkolem bude za pomoci volně dostupných dat ČSÚ (https://www.czso.cz/) risy.cz ad. spočítat hustotu zalidnění jednotlivých krajů ČR. Vaším úkolem bude nyní vytvořit tematickou mapu.

Učitel se zeptá žáků: Co to je hustota zalidnění? Jak spočítáme hustotu zalidnění? Žáci odpovídají.

Učitel zadá úlohu 2:

2. Už tedy víme, jaký kraj je hustěji a který řídčeji zalidněný. Nyní si zkusíte vytvořit tematickou mapu, která by daná zjištění znázorňovala. Vaším úkolem tak bude vytvořit tematickou mapu.

Učitel se zeptá žáků: Jakou kartografickou metodu pro znázornění hustoty zalidnění využijeme? Žáci odpovídají.

Učitel žákům nasdílí podkladové vrstvy a zadá otevření softwaru QGIS (je nutné ho mít předem nainstalovaný v počítači).

Verze 1 - Učitel zadá úkol: Nyní shlédněte instruktážní video a s jeho pomocí vytvořte mapu hustoty zalidnění krajů ČR. Mapu následně exportujte do formátu pdf a odešlete vyučujícímu.

Verze 2 – Učitel zadá úkol: Společně si nyní zkusíme jednotlivé funkce softwaru QGIS, které vám následně budou sloužit k vytvoření zadané mapy. Na závěr každý z vás vytvoří svou vlastní mapu, kterou na závěr exportuje do formátu pdf a odešle vyučujícímu.

Alternativa: Lze pracovat také v ArcGIS online. Přiložené instruktážní video lze využít jak pro přípravu učitele, tak jako návod pro práci žáků; v rámci úkolu 1 lze pokračovat porovnáváním zjištěné hustoty zalidnění a její analýzy.

• Žák dostatečně neporozumí zadaným úlohám.
• Problémy technického charakteru (např. nestabilní připojení na internet, nefunkční software).
• Problémy s vytvářením vhodných intervalů kartogramu.
• Problémy s ovládáním vybraných nástrojů softwaru QGIS.
• Neschopnost žáků samostatné práce.